Sv.jakubská cesta

Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela

Svatojakubská pouť vede z mnoha míst v Evropě na španělské pobřeží do Santiaga de Compostela. Odtud pak mnozí středověcí poutníci pokračovali až na pobřeží, do sto kilometrů vzdálené Finistery, považované v té době za konec světa (finis terrae). Klasická svatojakubská cesta začíná ve Francii v městečku St. Jean Pied de Port pod Pyrenejemi. Dnes jsou nástupní trasy na Svatojakubskou pouť značeny i z mnohem vzdálenějších míst.

Středověký poutník se na pouť vydával z náboženských důvodů ke hrobu svatého Jakuba. Pouť pro něj byla výrazem živé víry, zbožnosti a pokání, prostředkem k očištění. Dnes se na tuto cestu lidé vydávají z mnoha různých důvodů a pohnutek. Někdo vnímá pouť jako zajímavou turistickou trasu, na níž může obdivovat proměňující se krajinu a přírodu, prohlížet si úchvatné francouzské románské kostely nebo se ve Španělsku bavit s temperamentními místními obyvateli či dalšími poutníky z celého světa, jiného láká sportovní výkon, někdo se rozhodne vykročit ze zaběhnuté každodennosti a hledá nové zážitky a další zase duchovní setkání a prožitky. Společné mají to, že pod znamením mušle pochodují, jedou na kole či na koni směrem do Santiaga.

Každý poutník si zakoupí ve svém výchozím místě takzvaný „credencial“ španělsky nebo „creancial“ francouzsky , do něhož si nechá každý večer dát razítko. Credencial je jeho „poutním pasem“, dokládá jeho putování a ve Španělsku poskytuje poutníkům privilegium ubytovat se v poutních albergues neboli ubytovnách. Je možné objednat i český credenciál.

Moravskoslezská svatojakubská cesta Opava – Olomouc – Brno – Mikulov

Cesta vede z Polska přes Opavu, Svatý Kopeček, Olomouc, Stražisko, Křtiny, Brno a Rajhrad až do Mikulova, za kterým přechází do Rakouska ve směru na město Krems an der Donau a dále Podunajím. Trasa propojuje církevní centra Moravy, a přitom vedení této trasy zohledňuje napojení Polska a Rakouska na naši zemi. V moravském vnitrozemí využívá značených cest klidových oblastí Nízkého Jeseníku a za Olomoucí Drahanské vrchoviny, aby v jihomoravské části trasy umožnila poutníkům obdivovat krásy Moravského krasu anebo poblíž Mikulova masiv Pálavy s blízkými vinohrady. Vede v přírodě většinou po pěších turistických trasách, kde je značená mušlí na rozcestnících KČT, výjimečně vede po cyklotrasách. Není dosud značená v centrech velkých měst, ovšem na jejich koncích se zas napojuje na turistické cesty nebo cyklocesty.

Další informace na webu Spolku ULTREIA, z.s. – https://www.ultreia.cz/

Plánek trasy Moravskoslezské větve svatojakubské cesty – ke stažení ve formátu PDF